Asie, Vietnam

Krasová oblast Ninh Binh


Ninh Binh je hlavním městem stejnojmenné provincie ležící v deltě Červené řeky asi 100km jižně od Hanoje. Tato oblast je nejen významným historickým místem, ale v blízkosti města se nachází krasová oblast, kterou lidé nazývají též malým HaLongem. Kromě krasových útvarů, kolem kterých se proplouvá po loďkách a nedalekého národního parku, se v okolí nachází mnoho poutních míst. Západně od města, asi 16km, jsou pozůstatky původního hlavního města Vietnamu.

Počasí se bohužel změnilo. Taky už jsme skoro na severu Vietnamu.  Brzký ranní příjezd do města byl provázen deštěm, později mrholením. Naštěstí se vše uklidňuje a my vyrážíme na krasovou oblast Trang An, na projížďku lodičkou mezi vápencové vrcholky pokryté bujnou vegetací. Zase půjčujeme motorky a vyrážíme 🙂 Po cestě plno stánků, kde nabízí vařené kozy. V různých polohách jsou vystaveny podél silnice a lidé mířící na víkendový piknik mohou nakupovat.

Přijíždíme ke vstupní bráně, v přístavu čekají již stovky lodiček. Co nás překvapilo, tak vesel se ujaly převážně ženy, muže jsme viděli jen v pozici hlídače a „štiplístka“. Usedáme do malé plechové loďky s číslem 485 a vyrážíme proti proudu. Potkáváme další desítky lodiček, některé se vrací, jiné pokračují stejným směrem. Abychom paní ulehčili, bereme si další pádla a zkoušíme to též.

Místo je to nádherné a počasí, i když bylo pod mrakem a vrcholky v mlhách, dodalo tomu třešničku na dort –  připadáme si jak v jurském parku 🙂

Řeka končí, před námi obrovská skála a dole nad hladinou úzká štěrbina. Lodičky mizí a my se společně s dalšími noříme do tajuplné jeskyně. Ta první má přes 300m.

Za jeskyněmi nás pak čekají ukryté chrámy. Jeden z nich leží ihned u břehů, tedy stačí jen přistavit loďku a vyskočit na břeh, jiné jsou ukryty vysoko v kopcích a my musíme zdolávat stovky schodů a stoupání místy větším než 45°.

Proplouváme další a další jeskyně, jedny krátké, jiné zase delší. Do jedné vjíždíme skrz velký skalní otvor, do druhé skrz rákosí, no prostě dobře ukryto lidskému oku.  3h na vodě. Závěrečný úsek bereme jako olympijský závod – pádlujeme všichni, včetně paní s vesly, a stíháme jednu loďku za druhou. Pro ostatní jsme jak atrakce, pokřikují na nás a fandí nám 🙂

Další den se počasí nemění, mrholí, a my se s motorku přesunujeme do asi 16km vzdáleného poutního místa Bai Dinh. Je zde nedávno dokončená pagoda a velký chrámový komplex. Nicméně, než dojíždíme do místa, čeká nás malé neplánované dobrodružství.

Uvězněni na hřbitově

Celá oblast okolo Ninh Binhu je bohatá na vodu, tedy se zde nachází neskutečné množství rýžových políček. A mezi těmito políčky jsou malé hřbitovy, jinde pouze osamocené hrobky. Vypadají nádherně a v kontrastu s okolím jak z jiného světa. My zastavujeme u jednoho většího a jdeme fotit.

Najednou k nám běží vodní buvol. Hlava skloněna, dusotem dává najevo, že nejsme vítáni.  My na úzké pěšině mezi rýžovými poli, on jde k nám od našich motorek a my nemůžeme zpět. My neměli po ruce vůbec nic, ani klacek. Dáváme se do běhu a ukrýváme se na hřbitově. Drátujeme malou branku a čekáme, co bude. Buvol se blíží k hřbitovu … a mezi hroby se dostává druhou brankou vedle. Nevíme co dělat. Snažíme se ukrývat za náhrobky co nejblíže k  metrové zídce, abychom v případě nouze mohli přeskočit do rýžového pole, a snažit se pelášit bahnem kdo ví kam. Děti začínaly chápat situaci a hysterčit.

Lenka skáče a mává k silnici, třeba si někdo všimne, Petr „hlídá“ buvola.  Naštěstí skákající oranžová bunda na sebe nenechala dlouho čekat a přibíhá paní s prutem, drží buvola za brankou a mává nad ním dost výstražně… Otevíráme branku a utíkáme k motorkám jako nikdy předtím 🙂 Když jsme v bezpečí, ukazuje na naše oranžovočervené bundy…. Silný nezapomenutelný zážitek –   kolem buvolů příště co nejdále 🙂

Bai Dinh

Dorážíme k pagodě. Lidí  – šíleně hodně – zřejmě o víkendech všichni Vietnamci jezdí právě sem. Součástí atrakce je také obrovské množství stánků nabízející vše – od jídla po oblečení. My nejprve míříme k pagodě. Je vysoká, ale kvůli počasí zahalená v mracích. Za ní se nachází rozsáhlý chrámový komplex. Uvnitř obrovské sochy tří Buddhů, vše pozlaceno a nádherně vyzdobeno. Procházíme přes velké náměstí, Mia honí holuby 🙂

Obě holky jsou opět jak magnet – všichni se s nimi chtějí fotit, šahat na ně, jsou pro ně atrakce větší než pagoda. Už je nám to všem opravdu nepříjemné, málokdy se ptají, jdou většinou tvrdě za svým cílem – sáhnout na ruce a kůži, pomačkat bradu, zjistit kvalitu blonďatých vlasů, dát herdu do zad jako pozdrav a nechat se vyfotit s minimálně 10 člennou skupinou… a je jedno, jestli zrovna svačíte, fotíte, relaxujete…. Mia už předem utíká, když vidí někoho se k ní hrnout.

Při cestě zpět kupujeme nějaké suvenýry a hurá na hotel. Počasí nic moc. Do toho oblast špinavá a prašná od budování nových hotelů, cest. Jen šeď… a předpověď na další dny špatná. Přesouváme se tedy do města Ha Long.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *