Asie, Vietnam

Mũi Né – písečné duny a pohádkový potok


Mui Ne, rybářská vesnice, 200km severovýchodně od Saigonu. Turisticky začala být zajímavá od devadesátých let minulého století, boom pak přišel s totálním zatměním slunce v roce 1995, kdy místo navštívilo mnoho lidí. Dnes zde najdete desítky resortů, restaurací s mořskými plody a ubytování. Na pláži, která je dlouhá téměř 10km, je díky přetrvávajícímu větru populární kitesurfing a windsurfing.

Pohádkový potok

Jednou ze zajímavostí Mui Ne je tzv. pohádkový potok. Malý potůček si našel cestu na úbočí písečných dun a přilehlé zelené oblasti a vyčaroval pestrobarevný svět dlouhý asi 600m zakončený malým vodopádem. Celou cestu se brodíte tu červeným, jinde bílým či oranžovým potokem. Doprovod vám dělají krávy, které se pasou v okolí, banánovníky, palmy a v některých místech stánky s občerstvením usazených přímo do potoka. Holky jsou zmalované barevným pískem, dělají písečné koule, hází s nimi a běhají sem a tam. To že jsou mokré až za ušima nám vlastně ani nevadí 🙂 V panujícím horkém počasí je potřeba zchladit.

 

Červené písečné duny

Celá oblast okolo Phan Tienu leží v podstatě na písku. Ten je naprosto všude a v různém barevném provedení. Kousek za vesnicí Mui Ne je jedna z rozsáhlejších oblastí, kde příroda vyčarovala červené, někdy se ale setkáte názvem růžové, písečné duny. Jsou ihned vedle silnice, a některá místa tak musí být přehrazena vysokou zdí.

Místní babky zpozorovaly Miu s Hankou a už se ženou s kusy linolea na půjčení. Prý je to super na „sáňkování“ po dunách. Snažíme se dostat na nejvyšší dunu. Dává nám to zabrat. Nejen díky bortícímu se písku, ale také teplotě, která v poledne na písku dosahuje maxima. Holky se nakonec pustí s vervou do skotačení – skáčou z dun dolů, dělají žabáky, válí sudy. Najednou je písek vůbec nepálí  Výlet jsme zakončili na nedaleké pláži plné pestrobarevných mušlí – už víme, odkud firma Shell má přesně svou podobiznu znaku 🙂

Takto maluje příroda

Galerie obrázků

 

Bílé písečné duny

Mui Ne ovšem nemá jen duny červené. Daleko zajímavější jsou bílé duny přibližně 35km severně od vesnice. My si najali jeep s řidičem a s větrem ve vlasech uháníme vstříc písečným zážitkům. Ty jdou vidět již z dálky – bílé vrcholy dun dominují celé oblasti. V kontrastu s okolními zelenými sady a přilehlým jezerem působí jako fata morgána.

Pěšky se vydáváme mezi žlutě kvetoucími stromy k nejvyšší písečné duně. Již v dálce sledujeme terénní vozy sjíždějící jednu dunu za druhou, turisté pak se čtyřkolkou zdolávají menší z nich. Jak později zjišťujeme, Mitsubishi zde má zřejmě testovací jízdy. Oblast je hlídána policisty, kteří nás směřují na bezpečná místa.

V porovnání s červenými dunami jsou tyto vyšší. Písek je jemnější a vítr nám lepí zrníčka po celém těle. Hanka doráží na vrchol jako první, Mia chvílemi stávkuje. Jde se těžko, boříme se hluboko, což má za následek zničené Petrovy sandále 🙁  Holky mají ale jinou skvělou zábavu – turistům na čtyřkolkách odlétávají klobouky, kšiltovky, trička, prostě vše, co není řádně uchyceno a v písečných dunách je toho na sbírání habaděj.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *