Asie, Vietnam

Ostrovy Cham (Cu Lao Cham)


Skupina 8mi malých ostrovů, součást stejnojmenného mořského parku, zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO, leží přibližně 15km od přístavu Cua Dai v blízkosti města Hoi An. Trvale obydlený je pouze Cu Lao Cham, na který Vás zavezou buď „speed“ boaty nebo veřejná, asi 20m dlouhou, dřevěná loď. Na ní zažijete pravý ostrovní Vietnam se vším všudy  – náklad v podobě ledničky, dřeva, potravinových zásob, přes slepice, prasata až po místní domorodce zapalující si jednu cigaretu za druhou, mastící karty o peníze a překřikujíc se jak na tržišti. Určitě jste pochopili, kterou loď jsme si vybrali 🙂

První část cesty je náročná – vjezd na moře je z ústí řeky, kde se při přílivu, ale i odlivu tvoří značné vlny.  Navíc necelé 2km od pevniny jsou v moři písečné nánosy, o které se vlny lomí a nabírají na síle. Cesta je vyznačena bójemi a kapitán co chvíli mění směr a rychlost, aby se přizpůsobil proudům a vlnám.  Je to jakoby kapitán projížděl pomyslným slalomem 🙂 Loď otočí v některých místech až o 90 stupňů. Pokud je moře rozbouřené, počasí špatné, lodě nevyjíždějí. Máme štěstí –  moře je relativně klidné a my za 1,5h dorážíme do přístavu vesnice Bai Lang. Zde přeskakujeme na malé lodní taxi a podél pobřeží jedeme až do vesnice Bai Huong, kde se ubytováváme v Lau Thu Homestay.

První den víceméně odpočíváme po noční cestě autobusem. Avšak zjišťujeme, že jsme zcela odříznuti od vymožeností západní civilizace. V rámci možnosti vyzískat peníze pro místní školu a knihovnu zakládají místní lidé projekt „ubytování doma – homestay“, přenechají své ložnice turistům a spí u souseda nebo v chodbě domu. Prošli jsme téměř všechny homestay a kvalita ubytování stejná. Taky i  cena 150Kč  (cena bez smlouvání ) pro 4 osoby a za 2 pokoje byla odpovídající 🙂 Pláž v rybářské vesnici spíše špinavá… Znalost angličtiny téměř žádná… Avšak čím horší jsme viděli zázemí a podmínky, tím srdečněji nás lidé přijali – mohli se naprosto rozdat a jídlo, které nám servírovali jako all inclusive, bylo v kvalitě  a v množství, které nešlo sníst. Krevety, ryby, krabi, sépie… Také holky nadšené z ubytování, protože nad jejich postelí byla růžová princeznovská moskytiéra. Bohužel možnost půjčení motorek byla nulová, cesty jsou tak příkré a ostrov je zároveň vojenským prostorem, moc možností hnout se z místa jsme neměli.

Každý den po 4h ranní vyráží místní muži na loďkách na moře, aby kolem 8h ženy přebrali úlovky, očistily je a prodali dále. I náš hostitel se synem takto trávil každý den. První úlovek, co jsme u něj viděli, byli asi 30cm krabi a obrovské sépie, jedna vážící až 4kg. My si z jedné sépie bereme černý „inkoust“ a kreslíme s holkami na papír, tetovačky na tělo nechtěly.

Druhý den po domluvě s hostitelem vyrážíme na moře rybařit a šnorchlovat. Máme tři pruty a za necelou hodinu se nám v kbelíku plácá 10 ryb. Přesouváme se následně k ostrůvku Hon Tai na šnorchl. Hanka ani Mia do vody nechtějí, jednak je šnorchlování z lodi a jednak je pro ně voda studená. Takže začínáme sami dospělí. Viditelnost mezi 5–10ti metry. Všude plno hvězdic, vánočních stromečků, mořských okurek, ale také angel fish, Nemo rybky, taky i perutýn a korály všech tvarů. Když holkám Petr vylovil modré hvězdice, tak nakonec neodolaly a do vody vlezly, aspoň na pár minut.  Na zpáteční cestě ještě chvíli rybaříme a doplňujeme konečný stav ulovených ryb na číslo 16. Ty nám hned po příjezdu dělá paní domácí na BBQ. Mňamka J

Odpoledne se jdeme projít na 2km vzdálenou krásnou pláž lemovanou palmami a banánovníky. Všude plno lehátek, slunečníků, restaurace se stoly, ale nikde ani noha. Zřejmě to tu žije pouze přes den, kdy sem „speed“ boaty vozí turisty z pevniny. Chvíli posedíme, holky řádí na písku, studené moře je moc neláká a se západem slunce se vracíme zpět. Okolo cesty skáčou opice a občas i nějaká veverka.

Zvažujeme, co dál, zda zůstat nebo jet zas o kus dál v naší trase. Holky přemlouvaly, ať zůstaneme, že chtějí na ryby, ale studená voda ve sprše, nemožnost se posouvat po ostrově, kde chceme, pláž dobrá daleko, holky, které se nechtějí koupat a sem tam pijavice na listech na dohled, rozhodlo. Vracíme se na pevninu do města Hoi An, jenž leží asi 7km proti proudu řeky ústící do moře.

 

One Comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *